Rudolf KALČÍK
Rudolf Kalčík
prozaik, filmový scenárista, novinář
Datum narození:/datum úmrtí: 13.9.1923/15.02.1980
Místo narození: Berechov na Zakarpatské Ukrajině, tzv. Podkarpatská Rus samosprávní část ČSR
Znamení: Panna
Životopis:
Rudolf Kalčík byl prozaik, filmový scenárista,
autor ideově a tematicky vyhraněných děl, situovaných především
na Šumavu.
Rudolf Kalčík pocházel z rodiny státního
zaměstnance. V šesti letech ztratil matku, proto pobýval u
příbuzných v jižních Čechách. Jeho otec
se přestěhoval do Nového Bohumína, kde Rudolf Kalčík začal
studovat gymnázium. Ve studiu pak pokračoval v Českém Krumlově a
v roce 1943 dokončil studia v Českých Budějovicích, kde byl také
další dva roky totálně nasazen.
Po 2. světové válce, v roce 1945 se Rudolf
Kalčík stal členem KSČ a začal studovat na Filozofické fakultě
Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština, filozofie. Studia ukončil
v roce 1950. Po studiích absolvoval dva roky základní vojenskou
službu u Pohraniční stráže, což mělo vliv na jeho
literární tvorbu. / Během své ZVS u útvarů PS zasílal do
časopisu Československý voják své povídky o životě na západní
vojskově střežené státní hranici. ZVS ukončil v hodnosti
rotného./ ph
V letech 1952 - 54 působil Rudolf Kalčík jako
učitel ve Veltrusích nad Vltavou. V roce 1954 nastoupil jako
redaktor časopisu Československý voják, kde pracoval
dvacet let. Zároveň byl externím nakladatelským lektorem a
předsedou redakční rady nakladatelství Naše vojsko.
Od počátku 70. let 20. století se Rudolf Kalčík
aktivně podílel na činnosti Svazu českých spisovatelů.
Redigoval Literární měsíčník, vykonával funkci
tajemníka literárního odboru Svazu českých spisovatelů a
předsedy Českého literárního fondu. Díky jeho funkcím
mohl hodně cestovat do zahraničí.
Vedle vlastní novinářské a beletristické
tvorby se Rudolf Kalčík soustřeďoval především na péči o
mladé začínající autory. V roce 1978 byl jmenován
zasloužilým umělcem.
Dílo Rudolfa Kalčíka:
Rudolf Kalčík ztvárňoval osudy a dramatické
zápasy hrdinů z řad našich ozbrojených složek. Nejlepšími
díly osobitě obohatil žánr dobrodružné literatury. O literární
tvorbu se pokoušel již za studií na gymnáziu, při studiích na
filozofické fakultě knižně debutoval. Pro svůj vstup do
literatury použil pseudonym Josef Šimůnek.
Kalčíkovu
prozaickou tvorbu charakterizuje dějový spád, napínavost a
množství zápletek, což ji řadí k žánru dobrodružné
literatury. Autor však hranice tohoto žánru překračuje a to
především výběrem a posláním ztvárňované tématiky i
etickými a psychologickými aspekty svých prací.
Z povídek
Rudolfa Kalčíka vyzařuje důvěrná znalost zobrazovaného
prostředí, realistická kresba postav a atmosféry. Kalčíkův
styl je úsporný a srozumitelný.
První díla nebyla
příliš výrazná, vyznačovala se však jasnou ideovostí.
Setkání
s válkou - 1947, román
Dvanáct stalinských zpěvů
- 1949, poéma
Svou vlastní tvůrčí polohu našel Rudolf
Kalčík až během základní vojenské služby. Jádrem jeho
literární činnosti se staly prózy, které zobrazovaly život
pohraničníků a jejich namáhavou a nebezpečnou službu v
šumavských lesích.
V hraničních horách - 1954,
soubor povídek, které se odehrávají na Šumavě počátkem 50.
let. Povídky jsou plné napětí, dramatických situací a odvážných
akcí.
Oheň v srdci - 1955, povídková sbírka. Autor
si zde všímá vlivu Říjnové revoluce na české vojáky v
rakousko-uherské armádě a v armádě nově vzniklého
československého státu, některé povídky vyprávějí o
hrdinství lidí při Slovenském národním povstání, o nacistické
okupaci jižních Čech a o statečnosti ochránců našich státních
hranic.
Král Šumavy - 1960, román vznikl
přepracováním scénáře stejnojmenného filmu z roku 1958. Jde o
příběh z poúnorového života dřevařské vesnice u bavorských
hranic a ze života pohraničníků. Ti dlouho bezvýsledně pátrají
po nepolapitelném muži, "Králi Šumavy", a snaží se
překazit jeho protizákonnou činnost, vyplývající z nenávisti k
novému politickému a státnímu zřízení.
Rudolf Kalčík si
pro postavu krále Šumavy vypůjčil skutečnou šumavskou legendu,
Kiliána - Franze Nowotného. Franz Nowotny pocházel z německé
rodiny s pašeráckou tradicí, ze Starých Hutí. V roce 1946 byl
odsunut do Bavorska a usadil se v městečku Röhrnbachu. Už za
první republiky si přivydělával pašováním přes hranici a i po
odsunu se do své bývalé vlasti vracel.
Román má dobře
promyšlenou stavbu,
vystupuje v něm mnoho výrazných a věrohodných postav. Autor svým
vyprávěním o narušiteli státních hranic dosáhl velkého
úspěchu. Román vyšel do roku 1981 desetkrát a byl přeložen do
několika jazyků.
Bílý list - 1964, prozaický cyklus, ve kterém
jsou shrnuty povídky a črty z autorových vzpomínek na Slovensko,
na konec války a na Šumavu i na společenské reality
60. let. Titulní próza byla s četnými úpravami vydána jako
samostatná novela.
Bílý list - 1976, novela. Tragický příběh
někdejšího kapitána Státní bezpečnosti, který se na sklonku
své životní kariéry setkává s dívkou, hledající tak jako on
nový "bílý list" pro svůj život.
V ruce samopal - 1972, kronika jednoho
pohraničního útvaru SNB z let 1946 - 49, která má velmi blízko
k literatuře faktu. Kronika byla přeložena do několika jazyků a
v roce 1980 byla i zfilmována pod názvem Drsná planina.
Spoluautorem díla byl Václav Janeček. / Tato kronika
byla součástí ideovětématického seznámení se s historií
ochrany státních hranic ČSSR – byla dávána jako vzor vzniku
OSH ČSSR a její další vývoj pod vedením KSČ. Ve školství
byla jako povinná četba na SOŠ PS a VMV v Holešově, kde tato
škola byla součástí DPŠ SNB, PS a VMV. Dále se tato kniha
nacházela vždy v několika kusech na bývalých rotách PS v
knihovně ZRVP – politruka. / ph
Bílý šeřík - 1975, sbírka povídek, ve
které se autor vrátil ke Slovenskému národnímu povstání a k
posledním týdnům 2. světové války.
Výbor z povídek - 1978, obsahuje nejlepší
autorovy příběhy s historickými a vojenskými náměty z doby
kolem konce 1. světové války, příběhy z 2. světové války, ze
Slovenského národního povstání, z prvních dnů míru a příběhy
o životě a práci našich pohraničníků v poválečných letech
Bartolomějská ulice - 1980, soubor deseti
kriminálních, reportážně pojatých povídek přibližuje případy
Československé bezpečnosti od prvních poválečných let do
poloviny šedesatých let
Rudolf Kalčík se podílel na několika pracích s
bezpečnostní tematikou:
Tady bezpečnost - 1966, pod
pseudonymem R. Jánský
Bezpečnost zasahuje - 1967, pod
pseudonymem R. Jánský
Bartolomějská 10 - 1968,
pseudonym Pavel Karták
Cena smrti - 1971, pseudonym Karel
Pavlík
Stráže na pomezí - 1958, svazek
reportážních fotografií Jaroslava Zimy,
které Rudolf Kalčík opatřil texty
Šumavské proměny - 1970, propagační
publikace
Cesta - 1974, sborník mladé prózy, do kterého
Kalčík napsal doslov
Filmová a scénáristická tvorba: ph
Rudolf Kalčík byl úspěšný i jako scenárista.
Vytvořil několik původních scénářů a svou tvorbou poskytl
náměty jiným scenáristům.
Král Šumavy - 1959,
drsná a syrová šumavská příroda je kulisou napínavého
příběhu, ve kterém pohraničníci tvrdě zasahují proti
narušitelům státních hranic
Vstup zakázán - 1959,
dva krátké snímky z prostředí pohraničníků, hraný debut
režiséra Františka Vláčila
Boty plné vody - 1976,
tři příběhy ze života pohraničníků - Zelenáči (příběh z
roku 1945), Silvestr (1948), Zimní vítr (1951)
Drsná
planina - 1980, podle kroniky V ruce samopal, příběh z
července 1946 až října 1949 vypráví osudy několika
pohraničníků v malé obci na západní hranici.
Sedmého
dne večer - 1974, do pohraniční vsi přichází Václav
Martan, který si za pokus o únos a emigraci odseděl pět let a po
vypršení trestu a práci v uranových dolech se chce usadit.
Nastoupí jako pomocník na svážení dřeva. Sblíží se s
brigádnicí Ivanou a rád by si ji vzal za ženu. Ve vesnici o jeho
minulosti nikdo nic neví, ale i Ivana skrývá tajemství. Do všech
jejich plánů však zasáhne podezření z vraždy dvou
lesníků.
Třicet případů majora Zemana - jeden
díl, Strach
Autoři:Ilona Baboráková, Pavel Hložek
