Návrh na výlet v příhraničí se SRN - Cheb-Brumov
6. 4. 2008
3.Cheb - Broumov
mapa1
mapa2
Délka: 22 km
Hraniční přechody:
Mýtina - Neualbenreuth (T)
Starý Hrozňatov – Hatzenreuth (T)
Broumov – Mähring (A,T)
Žďár – Griesbach (T)
Další zajímavosti:
Vodní nádrž Jesenice
Starý Hrozňatov - Maria Loreto, zřícenina gotického
Doubrava – regionální lidová architektura, museum, skupina 21 památných stromů ve věku od 120 do 260 let, 310 let starý buk
Kyselecký Hamr (pramen) – asi 1,5 km za Mýtinou po signálce, značeno KČT
Dyleň (940,3 meters a.s.l.) –rozhledna není přístupná
Högelstein st. Nikolaus – kostel z roku 1442,přestavěný v roce 1890, přístupný z německé strany (cyklisté, pěští)poblíž Hraničního vrchu
Broumov –občerstvení
St. Anna by Mähring – kaple s vyhlídkovou věží a křížovou cestou. Leží asi 2 km od hranice, cesta není značena
Popis:
Signálka pokračuje od hraničního přechodu Svatý Kříž – Waldsassen směrem na Starý Hrozňatov. Těsně před ním kříží zaniklou železniční trať, podél které byla v roce 2006 otevřena příhraniční cyklotrasa Cheb – Waldsassen. O něco dále překonává tok tok řeky Odravy a napojuje se na zelenou trasu KČT, se kterou jde souběžně asi 2,5 km ke Starému Hrozňatovu. Zde je možné navštívit zámek, jehož nejstarší částí je dodnes zachovaná okrouhlá románská Černá věž s více než 3 m silnými zdmi. Poté co mineme Starý Hrozňatov se signálka odpojuje od zelené značky a pokračuje lesem až nad osadu Kozly, kde je možné občerstvení. Tady se napojuje na červenou trasu KČT a pokračuje dále na Mýtinu (Alt. Albenreut.)
Vesnice Mýtina vznikla asi ve 14. století a ve středověku zde existovata tvrz, která později zcela zanikla. Před druhou světovou válkou byla Mýtina poměrně velkou obcí, ve které žilo přes 800 obyvatel, téměř výhradně Němců.
Po odsunu r. 1945 a po roce 1948 se vesnice ocitla izolována v těsné blízkosti hraničních zátarasů. Přes devadesát procent zástavby bylo zbořeno, dnes zůstává v devastované vsi jen několik posledních domů z nichž některé jsou navíc v havarijním stavu. Období socialismu naopak „obohatilo” ves o rozsáhlý areál kasáren Pohraniční Stráže (dnes stanice Pohr. policie).
Po roce 1990 byl obnoven hraniční přechod do Neualbenreuthu, jižně od vsi poblíž cesty k němu se nachází národní přírodní památka Železná Hůrka. Spolu s Komorní hůrkou u Chebu jsou to jedny z nejmladších sopek činných na našem území ještě na počátku čtvrtohor.
Při cestě na hraniční přechod se nacházela vesnice Boden.Šlo o malou osadu s 10 domky a 70 obyvateli. Osada nebyla po válce dosídlena a v 50.letech byla. Dnes jsou v jejích místech neudržované louky. Nad osadou se nachází vrch Železná Hůrka - přírodní památka, jedna ze dvou vyhaslých sopek na Chebsku.
Signálka pokračuje z Mýtiny dále souběžně s červenou trasou KČT a po krátkém klesání se dostaneme ke zřícenině Kyseleckého hamru s upraveným pramenem minerální vody. Cesta se zde odděluje od červené trasy a dále pokračuje jihovýchodním směrem a po chvíli začíná poměrně náročné stoupání na Dyleň (940,3m.n.m.). Asi po čtyřech kilometrech se signálka kříží s Oldřichovskou cestou, která spojovala ves Vysoká s Mýtinou. Nyní je stará silnice v některých úsecích neudržovaná a zarostlá.
Vesnice Oldřichov (Ullrichsgrün) zůstala po roce 1945 v podstatě opuštěná a v 50. letech byla demolována kvůli zřízení hraničního pásma. V místě kde stála je dnes jen několik starých ovocných stromů a malé zbytky základů zarostlé vegetací.
Cesta dále pokračuje k východní straně Dyleňe a zanedlouho se křižuje se zelenou trasou KČT vedoucí na vrchol Dyleňe. Zde v minulosti ČS lidová armáda prováděla odposlechy západního vysílání. Byly zde umístěny tak citlivé radiolokační přístroje, že při stavbě budovy nebyly použity žádné kovové materiály. Současný majitel radio Egrensis provedl rozsáhlou rekonstrukci budovy, tentokrát již za použití kovu. Dnes jsou zde umístěny zařízení ministerstva vnitra, obrany, záchranných služeb, letecké navigace, Českého rozhlasu a dalších a rozhledna proto není veřejnosti přístupná.
Jihozápadně od Dyleňe se nacházela obecNové Mohelno (Neumugl).
Nové Mohelno vzniklo v 18. století jako osada lesních dělníků, v roce 1930 tu stálo 23 usedlostí se 109 obyvateli, byla zde též malá kaple. Po roce 1945 již odlehlá osada nebyla osídlena a v 50. letech po vzniku hraničního pásma byla zbořena. Dnes je v prostoru vsi pouze louka zarůstající náletovou vegetací, zástavba zcela zanikla a neexistují ani původní cesty které byly přesunuty a změněny na komunikace sledující pás hraničních zátarasů.
V tomto úseku se na hranici nachází několik historických hraničních kamenů. Podél je hranice je vyznačena trasa pro běžky.
Signálka pokračuje od Dyleňe po zelené značce KČT, od které se odděluje na Pláňském můstku. Dále pokračuje přes údolí Hamerského potoka směrem na Tišinu (791,7 m.n.m.). Asi po půl kilometru křižuje lesní silnici vedoucí ze obce Tachovská huť do bývalé Slatiny.
Slatiny (Lohhauser)
vznikly v polovině 18. století jako osada lesních dělníků, v roce 1930 tu stálo 22 usedlostí. Po roce 1945 zůstala odlehlá osada nedosídlena, v 50. letech se ocitla v hraničním pásmu a byla zbořena. Veškerá zástavba je dnes zcela zlikvidována, osadu připomíná pouze několik ovocných stromů a velký žulový balvan při silnici, na němž byla po roce 1990 obnovena pamětní deska obětem 1. světové války, připomínající dnes také zánik osady. Část prostoru osady byla v nedávné době zalesněna.
Asi půl kilometru severozápadním směrem od obce se nachází bývalý uranový důl Dyleň, který zde byl koncem 70. let 20. století otevřen za přísného dozoru Pohraniční Stráže. Šachta byla nedlouho po roce 1990 uzavřena a odstraněny i všechny důlní objekty, dnes těžbu připomínají pouze zarůstající haldy hlušiny.
Signálka za křižovatkou se silnicí z Chodovské Huťě pokračuje jižním směrem a přibližně po dvou kilometrech projíždí chráněným území rašeliniště Huť. Odtud jsou to již jen 2 km k hraničnímu přechodu Broumov – Mähring. Signálka křižuje silnici na hraniční přechod u objektu bývalé roty, který dnes slouží jako stanice Pohraniční policie a restaurace s ubytováním. Vede zde cyklotrasa č.8835.
mapa1
mapa2
Délka: 22 km
Hraniční přechody:
Mýtina - Neualbenreuth (T)
Starý Hrozňatov – Hatzenreuth (T)
Broumov – Mähring (A,T)
Žďár – Griesbach (T)
Další zajímavosti:
Vodní nádrž Jesenice
Starý Hrozňatov - Maria Loreto, zřícenina gotického
Doubrava – regionální lidová architektura, museum, skupina 21 památných stromů ve věku od 120 do 260 let, 310 let starý buk
Kyselecký Hamr (pramen) – asi 1,5 km za Mýtinou po signálce, značeno KČT
Dyleň (940,3 meters a.s.l.) –rozhledna není přístupná
Högelstein st. Nikolaus – kostel z roku 1442,přestavěný v roce 1890, přístupný z německé strany (cyklisté, pěští)poblíž Hraničního vrchu
Broumov –občerstvení
St. Anna by Mähring – kaple s vyhlídkovou věží a křížovou cestou. Leží asi 2 km od hranice, cesta není značena
Popis:
Signálka pokračuje od hraničního přechodu Svatý Kříž – Waldsassen směrem na Starý Hrozňatov. Těsně před ním kříží zaniklou železniční trať, podél které byla v roce 2006 otevřena příhraniční cyklotrasa Cheb – Waldsassen. O něco dále překonává tok tok řeky Odravy a napojuje se na zelenou trasu KČT, se kterou jde souběžně asi 2,5 km ke Starému Hrozňatovu. Zde je možné navštívit zámek, jehož nejstarší částí je dodnes zachovaná okrouhlá románská Černá věž s více než 3 m silnými zdmi. Poté co mineme Starý Hrozňatov se signálka odpojuje od zelené značky a pokračuje lesem až nad osadu Kozly, kde je možné občerstvení. Tady se napojuje na červenou trasu KČT a pokračuje dále na Mýtinu (Alt. Albenreut.)
Vesnice Mýtina vznikla asi ve 14. století a ve středověku zde existovata tvrz, která později zcela zanikla. Před druhou světovou válkou byla Mýtina poměrně velkou obcí, ve které žilo přes 800 obyvatel, téměř výhradně Němců.
Po odsunu r. 1945 a po roce 1948 se vesnice ocitla izolována v těsné blízkosti hraničních zátarasů. Přes devadesát procent zástavby bylo zbořeno, dnes zůstává v devastované vsi jen několik posledních domů z nichž některé jsou navíc v havarijním stavu. Období socialismu naopak „obohatilo” ves o rozsáhlý areál kasáren Pohraniční Stráže (dnes stanice Pohr. policie).
Po roce 1990 byl obnoven hraniční přechod do Neualbenreuthu, jižně od vsi poblíž cesty k němu se nachází národní přírodní památka Železná Hůrka. Spolu s Komorní hůrkou u Chebu jsou to jedny z nejmladších sopek činných na našem území ještě na počátku čtvrtohor.
Při cestě na hraniční přechod se nacházela vesnice Boden.Šlo o malou osadu s 10 domky a 70 obyvateli. Osada nebyla po válce dosídlena a v 50.letech byla. Dnes jsou v jejích místech neudržované louky. Nad osadou se nachází vrch Železná Hůrka - přírodní památka, jedna ze dvou vyhaslých sopek na Chebsku.
Signálka pokračuje z Mýtiny dále souběžně s červenou trasou KČT a po krátkém klesání se dostaneme ke zřícenině Kyseleckého hamru s upraveným pramenem minerální vody. Cesta se zde odděluje od červené trasy a dále pokračuje jihovýchodním směrem a po chvíli začíná poměrně náročné stoupání na Dyleň (940,3m.n.m.). Asi po čtyřech kilometrech se signálka kříží s Oldřichovskou cestou, která spojovala ves Vysoká s Mýtinou. Nyní je stará silnice v některých úsecích neudržovaná a zarostlá.
Vesnice Oldřichov (Ullrichsgrün) zůstala po roce 1945 v podstatě opuštěná a v 50. letech byla demolována kvůli zřízení hraničního pásma. V místě kde stála je dnes jen několik starých ovocných stromů a malé zbytky základů zarostlé vegetací.
Cesta dále pokračuje k východní straně Dyleňe a zanedlouho se křižuje se zelenou trasou KČT vedoucí na vrchol Dyleňe. Zde v minulosti ČS lidová armáda prováděla odposlechy západního vysílání. Byly zde umístěny tak citlivé radiolokační přístroje, že při stavbě budovy nebyly použity žádné kovové materiály. Současný majitel radio Egrensis provedl rozsáhlou rekonstrukci budovy, tentokrát již za použití kovu. Dnes jsou zde umístěny zařízení ministerstva vnitra, obrany, záchranných služeb, letecké navigace, Českého rozhlasu a dalších a rozhledna proto není veřejnosti přístupná.
Jihozápadně od Dyleňe se nacházela obecNové Mohelno (Neumugl).
Nové Mohelno vzniklo v 18. století jako osada lesních dělníků, v roce 1930 tu stálo 23 usedlostí se 109 obyvateli, byla zde též malá kaple. Po roce 1945 již odlehlá osada nebyla osídlena a v 50. letech po vzniku hraničního pásma byla zbořena. Dnes je v prostoru vsi pouze louka zarůstající náletovou vegetací, zástavba zcela zanikla a neexistují ani původní cesty které byly přesunuty a změněny na komunikace sledující pás hraničních zátarasů.
V tomto úseku se na hranici nachází několik historických hraničních kamenů. Podél je hranice je vyznačena trasa pro běžky.
Signálka pokračuje od Dyleňe po zelené značce KČT, od které se odděluje na Pláňském můstku. Dále pokračuje přes údolí Hamerského potoka směrem na Tišinu (791,7 m.n.m.). Asi po půl kilometru křižuje lesní silnici vedoucí ze obce Tachovská huť do bývalé Slatiny.
Slatiny (Lohhauser)
vznikly v polovině 18. století jako osada lesních dělníků, v roce 1930 tu stálo 22 usedlostí. Po roce 1945 zůstala odlehlá osada nedosídlena, v 50. letech se ocitla v hraničním pásmu a byla zbořena. Veškerá zástavba je dnes zcela zlikvidována, osadu připomíná pouze několik ovocných stromů a velký žulový balvan při silnici, na němž byla po roce 1990 obnovena pamětní deska obětem 1. světové války, připomínající dnes také zánik osady. Část prostoru osady byla v nedávné době zalesněna.
Asi půl kilometru severozápadním směrem od obce se nachází bývalý uranový důl Dyleň, který zde byl koncem 70. let 20. století otevřen za přísného dozoru Pohraniční Stráže. Šachta byla nedlouho po roce 1990 uzavřena a odstraněny i všechny důlní objekty, dnes těžbu připomínají pouze zarůstající haldy hlušiny.
Signálka za křižovatkou se silnicí z Chodovské Huťě pokračuje jižním směrem a přibližně po dvou kilometrech projíždí chráněným území rašeliniště Huť. Odtud jsou to již jen 2 km k hraničnímu přechodu Broumov – Mähring. Signálka křižuje silnici na hraniční přechod u objektu bývalé roty, který dnes slouží jako stanice Pohraniční policie a restaurace s ubytováním. Vede zde cyklotrasa č.8835.
